Řečníci a anotace příspěvků

Paliativní péče – současný stav

Poskytování paliativní péče ve smyslu zajištění kvalitní zdravotní péče i psychosociální podpory nevyléčitelně nemocným osobám v závěru života je bezesporu velkou společenskou výzvou. Cílem by měl být takový komplexní systém služeb, který umožní vytvořit podmínky pro důstojný odchod ze života s co nejmenší mírou fyzického i psychického strádání a dle individuálních přání a potřeb osob umírajících i jejich blízkých.

Potřebou paliativní péče rozumíme dobře koordinovanou zdravotní a sociální péči, která adekvátně reaguje na tělesné, psychické, sociální i spirituální potřeby pacienta a jeho rodiny.

MUDr. Petr Beneš, Ph.D

Po vystudování LF UP Olomouc v roce 1994 nastoupil na Onkologickou kliniku FN Olomouc, kde pracoval do konce roku 2017. Během této domy složil atestace z radiační onkologie, paliativní medicíny a je držitele licence F016-nutriční. Nyní působí v Nemocnici Nový Jičin a.s. jako primář radioterapie a klinické onkologie a vedoucí Komplexního onkologického centra. Po celou dobu svého působení v onkologii se intenzivně zabývám paliativní medicínou a jejím rozvojem.

 

 

PALIATIVNÍ PÉČE O 42 DĚTÍ S EDWARDSOVÝM SYNDROMEM

Seminář hodnotí pediatrickou paliativní péči o děti s Edwardsovým syndromem. Analytická část zkoumala 96 plodů s prenatální diagnozou a 42 dětí z Varšavské dětské nemocnice.

Miosława Ślązak

Zdravotní sestra Varšavské lékařské univerzity. 14 let pracuje ve Varšavském hospici pro děti.

Bolest a její příčiny

Bolest je jedním z nejčastěji řešených symptomů ve specializované paliativní péči.

MUDr. Jarmila Ryšková

V roce 1991  úspěšně ukončila studia na LF UP Olomouc. Od roku 1991 až do roku 1995 pracovala na interním odd. Nemocnice Nový Jičín jako sekundární lékařka s atestací I st. z vnitřního lékařství. Od roku 1995 pracuje jako klinický onkolog v Novém Jičíně s atestací z klinické onkologie. Více než 2,5 roku pracuje jako lékař v mobilním hospici Strom života.

 

Nutrice a hydratace v paliativní péči

Problematika výživy a hydratace tvoří důležitou a citlivou oblast paliativní péče. Sdělení se zabývá základními etickými předpoklady, možnostmi (včetně arteficiální výživy a/nebo hydratace) a praktickými poznatky této nedílné součásti paliativní medicíny.
MUDr. Kamil Bezděk

Anesteziolog, intenzivista a nutricionista nemocnice Nový Jičín, a.s. Hlavní oblasti zájmu: perioperační a paliativní péče, zejména její nutričně-metabolické aspekty.

 

 

Umírající pacient versus zdravotní sestra

Střední zdravotnická škola je studium ošetřovatelství zaměřeno na kurativní část medicíny. Učí se, za jak dlouho je třeba vytáhnout stehy, když se rána hojí, jak zavést kanylu, za jak dlouho pacienta posadit na posteli po operaci, kdy provést první kroky s oporou.

Celou dobu svého odborného výcviku jsme směřováni, že to jsme my – sestry a lékaři – kdo vědí, co pacient potřebuje, že známe lépe jeho tělo než on sám. Odsud se bere slovíčko „versus“. Kolikrát jste se přistihli že, nutíte pacientovi tabletu, kterou si v plně uvědomělém stavu nechce vzít? Třeba jen proto, že vedlejší účinky léku považuje ze horší než jeho symptom samotný?

Jak ale ze slova „versus“ udělat ,,A‘‘.

Zdravotní sestra je postavena do svízelné situace, na kterou ji škola nepřipraví: umírajícího pacienta a jeho skutečný obraz. Dostává od umírajících pacientů otázky, na které ji ve škole nedali odpovědi. Jak komunikovat s pacientem, kterému byla sdělena diagnóza / prognóza nevyléčitelné nemoci? Jak komunikovat s pacientem který umírá? A jak mu vlastně můžeme pomoci? Můžeme a chceme tento vztah změnit z „versus“ na „A“? Jaká je vlastně role zdravotní sestry v hospici?

Bc. Stanislav Tvrdoň

Vystudoval obor Zdravotnický záchranář na Ostravské univerzitě, poté pracoval 7 let na ARU v Nemocnici v Novém Jičíně a pracuje na RZP. Z onkologického ARA to bylo k hospici a specializované paliativní péči jen kousek. Postupně se od nejnižšího úvazku stal v roce 2017 Vrchní sestrou Mobilního hospice Strom Života. Mimo jiné se také podílí se na implementaci Sdílené péče do DpS ve Zlínském a Moravskoslezském kraji.

 

 

Léčivé slzy

Na počátku byl jeden trochu bláznivý nápad maminek ze spolku Dlouhá cesta, které měly touhu si zahrát divadlo. O čem? O svých příbězích, o bolesti, smutku, o znovu nabyté naději a o složité cestě, kterou musely ujít. Co všechno se změní, když žena ztratí dítě? Kde hledá pomoc? O čem sní? Existují Andělé? A tak pomalu vznikal scénář ze čtyř skutečných příběhů žen, které se na jevišti setkají díky svým dětem. O hře a o těchto příbězích povypráví hlavní protagonistka hry paní Iveta Dušková.

Iveta Dušková

Iveta Dušková je herečka a režisérka. Jejím manželem je známý český herec Jaroslav Dušek. Iveta Dušková hned po vystudovaní herectví hrála v inscenacích Jana Kačera a Edvalda Schorma. Iveta Dušková však dala přednost rodině. I když se Iveta Dušková stále věnuje hraní, stejně jako její manžel Jaroslav Dušek dává přednost divadelním prknůmavteleviziseobjevujevelmimálo.Jejím poslednímfilmemjepohádkazroku2013KovářzPodlesí,vkteré si zahrála po boku herečky Ivany Chýlkové a Bolka Polívky. Iveta Dušková vystupuje v Divadle Kampa, pro které dokonce píše i vlastní divadelní hry. Zatímco její manžel Jaroslav Dušek je ve své tvorbě abstraktnější, s výjimkou hry Čtyři Dohody, Iveta hlavně pracuje s emocemi a lidskými příběhy.

 

 

Mobilní specializovaná paliativní péče z pohledu VZP

Přednáška v úvodu připomene pilotní projekt VZP ČR „Mobilní specializovaná paliativní péče“. Budou popsány původní podmínky projektu, způsob úhrady včetně vyhodnocení projektu. Dále bude popsána aktuální situace, personální a věcné požadavky na poskytovatele MSPP, způsob úhrady, aktuální podoba sítě smluvních poskytovatelů VZP. V závěrečné části bude stručně popsáno aktuální ukotvení MSPP v legislativě a výhled financování v roce 2019.

Ing. Michal Vojáček, MBA

Ředitel Odboru zdravotní péče, VZP ČR, Regionální pobočka Ostrava. V rámci své profese zajišťuje implementaci smluvní a úhradové politiky VZP ČR ve třech krajích, a to Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském. V současné době se věnuje mimo jiné problematice reformy psychiatrické péče nebo restrukturalizaci lůžkové péče.

 

 

Mýty a předsudky o paliativní péči

Paliativní péče je stále více aktuálním tématem současné péče o člověka, a je to tak dobře. Paliativní týmy již pracují ve spoustě zdravotnických zařízení, ale i terénu, tedy jako péče ambulantní, domácí či mobilní. Spousta odborníků z řad lékařů i sester zavádění paliativních principů vítá, bohužel, i dnes se někteří z nich staví k paliativní péči skepticky až nepřátelsky. Jako již tolikrát v historii, spousta „nových“ věcí je přijímána s nedůvěrou až odporem a na vině bývá velmi často neznalost či nepochopení podstaty problému. Stejně tak je to i s paliativní péčí, která je opředena spoustou mýtů a předsudků, a některé z nich má tento příspěvek za cíl osvětlit a odstranit. Paliativní péče může být (a je) pro pacienty i jejich blízké, ale i pro celý zdravotnický systém, obrovským přínosem, je jen potřeba, aby o ní měli všichni zúčastnění správné a faktické informace, díky kterým se paliativní péče stane obecně přijímanou součástí celkové, holistické péče.

Mgr. Marcel Koňařík

Pracuje jako staniční sestra na Klinice hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava. Po šestnáctiletých zkušenostech na jednotce intenzivní péče si stále více uvědomuje velké vakuum ve spektru péče poskytované těžce či nevyléčitelně nemocným pacientům. V současné době se proto podílí, jako garant za nelékařské obory, na zavádění principů paliativní péče do praxe a vzniku paliativní ambulance v nemocnici.

 

 

Podpora pozůstalých rodin po úmrtí hospicového pacienta

Přednáška seznamuje posluchače s širokou nabídkou podpory pozůstalých dospělých i dětí, které nabízí psychosociální tým Mobilního hospice Strom života jak v pozůstalých rodinách, tak v rámci svépomocných skupin. Je doplněna několika zajímavými fotokazuistikami.

Bc. Andrea Radomská, DiS

Vystudovala střední zdravotnickou školu, sociální práci na VOŠS a bakalářské studium sociální práce na UP v Olomouci. Studovala jednooborovou psychologii na IPU v Praze a v roce 2010 dokončila studium poradenské psychologie na Katedře teorie v Brně. V současné době dokončuje magisterské studium sociální práce na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Absolvovala řadu vzdělávacích seminářů z oblasti hospicové a paliativní péče, supervize, komunikace, sociální práce a reminiscence.

Od roku 1999 se aktivně pohybuje na poli hospicové a paliativní péče, stála u zrodu několika mobilních hospiců, doprovází umírající, podporuje doprovázející a dodává odvahu pozůstalým.

Pracuje jako terapeut, poradce pro pozůstalé a pastorační pracovník v Mobilním hospici Strom života v Novém Jičíně, kde se mimo jiné intenzivně věnuje práci s pozůstalými dětmi, dospělými a perinatální hospicové péči.

Pravidelně přednáší na odborných konferencích a seminářích, předává zkušenosti a lektoruje v řadě zdravotních a sociálních zařízeních. Absolvovala odborné stáže v hospicových a sociálních zařízeních v Rakousku a Austrálii.

Snaží se napomoci odtabuizování smrti a umírání mezi odbornou i laickou

veřejností a je aktivní propagátorkou hospicové a paliativné péče.

 

 

Workshop: Poslední minuty Akutní/Paliativní

Workshop se zaměří na poslední minuty konkrétních pacientů v závěru života, pokusíme se porovnat kazuistiky pacientů ze strany Mobilního hospice, ale i ze strany anesteziologicko resuscitačního oddělení. Jaké jsou rozdíly v prožívání?? A co pacient?

Bc. Stanislav Tvrdoň

Vystudoval obor Zdravotnický záchranář na Ostravské univerzitě, poté pracoval 7 let na ARU v Nemocnici v Novém Jičíně a pracuje na RZP. Z onkologického ARA to bylo k hospici a specializované paliativní péči jen kousek. Postupně se od nejnižšího úvazku stal v roce 2017 Vrchní sestrou Mobilního hospice Strom Života. Mimo jiné se také podílí se na implementaci Sdílené péče do DpS ve Zlínském a Moravskoslezském kraji.

 

 

Workshop: NA VLNĚ DECHU

S prvním nádechem naše existence na tomto světě začíná a s posledním výdechem končí. Je to základní pulzace, která naše tělo vyživuje a je také nejlepším zpravodajem, jak se právě teď ve svém životním příběhu cítíme. Jak se říká: „Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale chvílemi, které nám vzaly dech.“ Skrze pozornost k dechu lze výrazně ovlivnit zdraví, ale také fyzickou, mentální a emocionální pohodu, což už věděli staří mudrcové v Indii či Číně. Kvalita dechu je také neoddělitelně propojena s kvalitou postury a pohybu našeho těla, jelikož plní také stabilizační funkci. Tento workshop bude malou inspirací, jak pracovat s tímto mocným nástrojem, kterým je náš dech.

Mgr. Tereza Winklerová

Vystudovala obor sociologie-andragogika na Palackého univerzitě v Olomouci, brzy však zběhla profesně k pohybu, který ji od malička provázel v různých podobách. Prošla výcvikem mnoha metod a technik orientovaných na pohyb a moudrost těla a zabývá se propojením pohybové inteligence s mentální, emoční a sociální vyzrálostí. Je zakladatelkou Kongresu inteligentního pohybu a majitelkou pohybového studia Prana v Rožnově p.R.